Který z přístupů k výživě je nejlepší?
29. Června 2016
Vážení čtenáři, v tomto krátkém článku bych chtěl porovnat výhody vysocefrekvenčního stravování se stravováním přerušovaným (tedy stravováním, které zahrnuje půst). V tomto článku se nedočtěte o jemných nuancích mezi těmito dvěma přístupy, ať už by se jednalo o efekt na tvorbu hormonů či například na insulinovou sensitivitu. Toto jsou patrně detaily, které zajímají spíše odborníky přes výživu a optimalizaci výkonu. V tomto článku Vám tedy chci nabídnout porovnání těchto dvou přístupů k výživě z „lidského“ pohledu, a připomenout, který faktor je v konečném důsledku rozhodující při volbě stravovacího režimu, nebo chcete-li, diety.
Hned ze začátku je třeba si připomenout jeden podstatný fakt: Vaše stravování by mělo být přizpůsobeno Vašemu způsobu života, a ne naopak. Nejdůležitějším faktorem jakéhokoliv stravovacího plánu je tedy v konečném důsledku to, jak dobře jej dokážete příjmout za vlastní, a držet se jej. Možná se vám podaří zhubnout o kilogram více, než vaší konkurentce, ale co z toho, pokud všechny fast-foody ve vašem městě vyhlásí pohotovost po ukončení diety, zatímco vaše kamarádka/nepřítelkyně (vyberte si sami) pokračuje spokojeně na zvoleném režimu, který jí vyhovuje.
Jak u vysokofrekvenčního stravování, tak u přerušovaného hladovění můžeme najít jejich zastánce i vyslovené odpůrce. Pro koho je tedy vhodný který typ stravování? Pro člověka, který si bez snídaně nedokáže představit svůj den, a je zvyklý jíst okolo 5 a více jídel denně, a tento styl mu naprosto vyhovuje, je tedy nesmyslné, aby přecházel na metodu přerušovaného půstu, na které by se trápil. Každý jsme svým způsobem jedinečný, a zatímco někteří bez potíží vydrží do oběda nejíst, jiné osoby už po hodině od vstanutí z postele pociťují nepříjemné kručení v břiše.
Na druhé straně si můžeme představit například manažera firmy, který má velmi stresující dopoledne, a ráno nemá na jídlo ani pomyšlení, a ví, že se ho hlad stejně nezmocní dříve, než v době okolo oběda. Pro tohoto člověka může být přerušované hladovění správnou volbou. Proč by ne?
Představte si nyní oba „modely“ v přehozených situacích: Člověk, kterému sedí vysocefrekvenční stravování se bude celé dopoledne trápit na vodě, a následně uspořádá válečnou výpravu na ledničku, ve které poté nezůstane ani obal od hořčice. Ve výsledku tedy do sebe tato osoba dostane více kalorií, než přijímala dříve, a místo vytouženého hubnutí dojde k nabírání hmoty, bohužel ne pouze svalové.
Druhá osoba poté ráno ve spěchu během kontroly všech potřebných papírů na plánované schůzky bude do sebe bezmyšlenkovitě „ládovat“ ovesnou kaši, o kterou ani okem nezavadí, a v dopoledních hodinách se při přejíždění mezi schůzkami při popojíždění v koloně bude snažit sníst nachystané toasty. Výsledkem bude větší stres, než je žádoucí, a možná i žaludeční nevolnost.
Při výběru svého stravovacího režimu se tedy zamyslete hlavně nad tím, který přístup je ten nejvhodnější pro VÁS, ne nad tím, který je zrovna oslavován v kterém časopisu, nebo tou kterou fitness „celebritou“. A zatímco někomu bude více vyhovovat jíst 3 velké porce během dne, na kterých se bude moci „vyřádit“, jelikož budou moci být velké a pestré, pro někoho je rutinní pojídání 5-6 menších porcí během dne lákavější volbou. A ani jeden přístup není zcela správný, ani špatný. Vše se odvíjí od vašich možností a preferencí. Pokud si totiž vyberete přístup, který neodpovídá Vašemu životnímu stylu, možná v souboji s přebytečnými kily vyhrajete krátký sprint, ale v maratonu skončíte hluboko v poli poražených.
Jakub Kalus
