Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies (viz Podmínky používání). Cookies jsou nutné pro fungování webu. Rozumím

Nakupte výhodně zlevněné zboží!

Zavřít

Vliv paleo na rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních onemocnění

Poruchy lipidového metabolismu (metabolismu tuků) úzce souvisí se zvětšením rizika vzniku kardiovaskulárních problémů. Riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění stoupá se signifikantním zmnožením tukové tkáně, zvýšením systolického i diastolického krevního tlaku, zvýšením koncentrace LDL cholesterolu, zvýšením koncentrace triglyceridů, snížením HDL cholesterolu a s výskytem poruchy metabolismu sacharidů, jako je inzulinová rezistence nebo cukrovka. Dalšími faktory, které ovlivňují riziko vzniku nemocí spojených se srdcem, je kouření a sedavý způsob života (O’Neil, Nicklas, Liu, & Berenson, 2015).

Nejprve si musíme definovat fyziologické rozmezí biochemických ukazatelů ukazující, jestli nám správně funguje metabolismus sacharidů nebo jaké máme riziko kardiovaskulárního onemocnění.

  •      Glykémie - 3,33 – 5,59 mmol/l – hladina krevního cukru nalačno
  •      Cholesterol - 2,90 – 5,00 mmol/l – celková hladina cholesterolu
  •     HDL cholesterol - 1,20 – 2,70 mmol/l – hladina „hodného“ cholesterolu
  •      LDL cholesterol - 1,20 – 3,00 mmol/l – hladina „zlého“ cholesterolu
  •       TAG - 0,45 – 1,70 mmol/l – hladina triacylglycerolů
  •      Krevní tlak - 120/80 mmHg - optimální úroveň krevního tlaku

Tyto hodnoty většinou získáte, když si zajdete ke svému obvodnímu lékaři jednou za dva roky na preventivní prohlídku. Za nejrizikovější ukazatel pro vznik cukrovky II. typu je považována hladina glykémie. Mezi nejrizikovější ukazatele pro vznik kardiovaskulárních onemocnění je považován zvýšený LDL cholesterol (kdo má možnost, doporučuji udělat test na VLDL cholesterol – má větší vypovídající hodnotu), snížený HDL cholesterol, zvýšený krevní tlak a zvýšená hladina triacylglycerolů (Bernacikova, Masarykova univerzita, & Fakulta sportovních studií, 2013).

Tříměsíční studie provedena na probandech trpících diabetem II. typu, kterým nebyl předepsán k léčbě inzulin, porovnávala vliv paleo stravy a standartní diabetické diety na rizikové faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění. Paleo dieta byla založena dle pravidel paleo stravování na libovém mase, rybách, ovoci, zelenině, vejcích a ořeších. Diabetická dieta byla vytvořena dle standartních výživových doporučení pro léčbu diabetu. Mimo zlepšení metabolismu sacharidů vedla paleo dieta k významnějšímu zlepšení diastolického krevního tlaku, koncentrace triglyceridů a zvýšení hodnot HDL cholesterolu. V porovnání palea se standartní dietou pro léčbu diabetu obsahovala paleo strava menší množství energie, energetické denzity, sacharidů, glykemické nálože, nasycených mastných kyselin a vápníku. Naopak obsahovala více nenasycených mastných kyselin, cholesterolu a vitaminů. Celkový glykemický index paleo stravy byl 50 oproti 55 v případě léčebné diety   (Jönsson et al., 2009).

Dvacet zdravých dobrovolníků ve věku 40 – 62 let s hyperlipidémií (10 mužů a 10 žen) po dobu čtyř měsíců konzumovalo dietu zdravého srdce založenou na obilninách doporučenou American Heart Association a následně po dobu dalších čtyř měsíců konzumovali paleo stravu. Po uplynutí čtyř měsíců paleo stravování došlo k výraznému zlepšení celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, triglyceridů a HDL cholesterolu nezávisle na změně váhy. Výzkumníci na závěr dodávají, že paleo strava představuje další alternativu nutričního managementu u pacientů s hyperlipidémií (Pastore, Brooks, & Carbone, 2015).

Inzulinová rezistence:

Inzulinová rezistence je stav organismu, kdy je snížen efekt inzulinu v cílových tkáních. Za fyziologické koncentrace inzulinu v organismu nedochází k adekvátní odpovědi v buňkách v případě přenosu glukózy do buňky k okamžitému využití jako zdroje energie nebo k uložení energie v buňce do zásob ve formě tuku. β - buňky pankreatu jsou nuceny produkovat stále větší množství inzulinu, kterým se snaží zvýšit efekt inzulinu v cílových tkáních. V organismu tak nastává hyperinzulinémie. Stav inzulinové rezistence je předstupněm cukrovky II. typu (Reaven, 1988).

Po uplynutí výzkumných dvou týdnů, kdy vědci srovnávali vliv paleo stravy a standardní diety podle Americké diabetické asociace na účastníky studie trpící diabetem II. typu. Došli k zjištění, že paleo skupina zaznamenala největší pokrok u jedinců mající největší inzulinovou rezistenci. U hodnot glykovaného hemoglobInu došlo k obdobnému zlepšení v případě obou diet. Hodnoty fruktosoaminu se významněji snížily u paleo skupiny, a to desetkrát více než u standardní léčebné diety (Masharani et al., 2015).

S. Lindeberg a kolektiv v roce 2007 zjistili, že po šestitýdenní intervenci paleo stravou došlo ke zlepšení o 20 % v testu orální glukózové tolerance oproti zlepšení o 10 % v rámci středomořské stravy. Za dalších šest týdnů došlo ke zlepšení o 10 % v rámci paleo režimu a v rámci středomořské stravy nedošlo k dalšímu zlepšení. Inzulinová senzitivita se nezměnila ani u jedné skupiny.

Cukrovka II. typu

Diabetes mellitus II. typu je metabolické onemocnění, kdy organismus není schopen zpracovávat glukózu. Dochází k tomu vlivem relativního nedostatku inzulinu, jelikož buňky jsou ve stádiu inzulinové rezistence. Při neléčení tohoto stavu dochází k absolutnímu vyčerpání β  – buněk pankreatu a dochází k absolutnímu nedostatku inzulinu. Tomuto onemocnění lze předcházet změnou životního stylu (Tuomilehto et al., 2001).

Vliv paleolitické a středomořské stravy na zdravotní stav pacientů s ischemickou chorobou srdeční s přidruženým diabetem II. typu nebo s porušenou glukózovou tolerancí zkoumal S. Lindeberg (2007) na výzkumném souboru o počtu devětadvaceti účastníků. Výzkum trval dvanáct týdnů. Složení paleolitické stravy bylo převážně z libového masa, ryb, ovoce, zeleniny, vajec a ořechů. Mediteránní strava obsahovala celozrnné obiloviny, nízkotučné mléčné produkty, zeleninu, ovoce, ryby, oleje a margaríny. Po dvanácti týdnech byl pozorován o 26 % menší nárůst glukózy po orálním glukózovém testu než ve stavu před výzkumem u paleo skupiny. Skupina s mediteránní stravou dosáhla 7% zlepšení. U paleo skupiny došlo také k snížení hladiny inzulinu po orálním testu glukózové tolerance, ale výzkumníci tento výsledek nebrali v potaz díky signifikantnímu snížení obvodu pasu. Závěr výzkumu zazněl v podobě výsledku, že paleo strava může vylepšit glukózovou toleranci nezávisle na snížení obvodu pasu.

Jönsson et al., (2013) zjistili, že paleolitická strava přináší větší pocit nasycení na pokrm při téměř totožné energetické hustotě a glykemické náloži nežli standardní diabetická dieta. Paleo strava vedla také ke zlepšení hodnot glykémie a celkové ztrátě váhy. Účastníci však uvedli, že bylo celkem obtížné držet se vytyčeného paleo směru. 

Vliv paleo stravy na metabolický syndrom

Metabolický syndrom je definován jako výskyt alespoň tří z pěti rizikových faktorů. Jakmile člověk začne mít problémy třeba s inzulinovou rezistencí nebo cukrovkou, je daleko větší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Mezi rizikové faktory metabolického syndromu patří (Alberti et al., 2009):

Ø  Obvod pasu (>102 cm u mužů, >88cm u žen).

Ø  Triglyceridy (> 1,7 mmol/l).

Ø  HDL (< 1,0 mmol/l u mužů, < 1,3 mmol/l u žen).

Ø  Krevní tlak (> 130/85 mmHg).

Ø  Glykémie na lačno (≥ 6,1mmol/l).

Nedávná meta-analýza studií, pokoušející se zjistit, jestli je paleo dieta lepší než ostatní stravovací režimy pro léčbu metabolického syndromu, došla k závěru, že paleo je efektivnější v krátkodobém měřítku. Jako kontrolní diety byly použity diety dle standartních nutričních doporučení pro léčbu metabolického syndromu. Procentuálním vyjádření by se jednalo o 45 - 60 % energie ze sacharidů, 10 - 20 % z bílkovin a 25 - 30 % energie z tuku. Paleo dieta zanechala na jedincích signifikantní zlepšení v případě snížení obvodu pasu, hladiny triglyceridů, systolického i diastolického krevního tlaku. K významným změnám nedošlo v případě HDL cholesterolu a hladiny glykémie. Nejkratší časový úsek vybrané studie byl 2 týdny a nejdelší 2 roky (Manheimer, van Zuuren, Fedorowicz, & Pijl, 2015).

Tarantino, Citro & Finelli (2015 )naznačují ve své práci, že by se paleo dieta mohla stát alternativou k západní stravě s minimálním negativním dopadem na lidské zdraví. A mohla by se stát alternativou k současné léčbě metabolického syndromu. Znatelné zlepšení lipidového spektra v případě nealkoholického ztučnění jater je v otázce léčby klíčové a dokonce pomocí paleo i možné. Dále však pokračují opatrněji a vyžadují si delší a dobře provedené RCT studie, které by zkoumaly dlouhodobý vliv konzumace paleo stravy.

Co si z toho vzít?

V dnešním díle jsem chtěl nastínit, jaké případné metabolické problémy se dají řešit paleo přístupem. Zjistili jsme, že má pozitivní vliv jak na metabolismus sacharidů, tak na složení lipidového spektra. Pozitivně dokáže ovlivnit hladinu triacylglycerolu a složení cholesterolu. Tyto efekty bych připisoval zejména přechodu zkoumaných osob k opravdové stravě s dostatkem všech esenciálních živin, vlákniny a sníženému příjmu sacharidů. Stravou založenou na čerstvém jídle, pohybu a správně nastaveným životním stylem lze docílit stejných cílů, jen cesta paleo je v krátkodobém horizontu rychlejší. A v příštím díle nás čeká dlouho očekáváná otázka paleo a sportovní aktivity.

Ondřej Klein

Bibliografie:

Alberti, K. G. M. M., Eckel, R. H., Grundy, S. M., Zimmet, P. Z., Cleeman, J. I., Donato, K. A., … Smith, S. C. (2009). Harmonizing the Metabolic Syndrome A Joint Interim Statement of the International Diabetes Federation Task Force on Epidemiology and Prevention; National Heart, Lung, and Blood Institute; American Heart Association; World Heart Federation; International Atherosclerosis Society; and International Association for the Study of Obesity. Circulation, 120(16), 1640–1645. https://doi.org/10.1161/CIRCULATIONAHA.109.192644

Bernacikova, M., Masarykova univerzita, & Fakulta sportovních studií. (2013). Regenerace a výživa ve sportu (1. vyd.). Brno: Masarykova univerzita.

Jönsson, T., Granfeldt, Y., Ahrén, B., Branell, U.-C., Pålsson, G., Hansson, A., … Lindeberg, S. (2009). Beneficial effects of a Paleolithic diet on cardiovascular risk factors in type 2 diabetes: a randomized cross-over pilot study. Cardiovascular Diabetology, 8, 35. https://doi.org/10.1186/1475-2840-8-35

Jönsson, T., Granfeldt, Y., Lindeberg, S., & Hallberg, A.-C. (2013). Subjective satiety and other experiences of a Paleolithic diet compared to a diabetes diet in patients with type 2 diabetes. Nutrition Journal, 12, 105. https://doi.org/10.1186/1475-2891-12-105

Lindeberg, S., Jönsson, T., Granfeldt, Y., Borgstrand, E., Soffman, J., Sjöström, K., & Ahrén, B. (2007). A Palaeolithic diet improves glucose tolerance more than a Mediterranean-like diet in individuals with ischaemic heart disease. Diabetologia, 50(9), 1795–1807. https://doi.org/10.1007/s00125-007-0716-y

Manheimer, E. W., van Zuuren, E. J., Fedorowicz, Z., & Pijl, H. (2015). Paleolithic nutrition for metabolic syndrome: systematic review and meta-analysis. The American Journal of Clinical Nutrition, 102(4), 922–932. https://doi.org/10.3945/ajcn.115.113613

Masharani, U., Sherchan, P., Schloetter, M., Stratford, S., Xiao, A., Sebastian, A., … Frassetto, L. (2015). Metabolic and physiologic effects from consuming a hunter-gatherer (Paleolithic)-type diet in type 2 diabetes. European Journal of Clinical Nutrition, 69(8), 944–948. https://doi.org/10.1038/ejcn.2015.39

O’Neil, C. E., Nicklas, T. A., Liu, Y., & Berenson, G. S. (2015). Candy consumption in childhood is not predictive of weight, adiposity measures or cardiovascular risk factors in young adults: the Bogalusa Heart Study. Journal of Human Nutrition & Dietetics, 28, 59–69.

Pastore, R. L., Brooks, J. T., & Carbone, J. W. (2015). Paleolithic nutrition improves plasma lipid concentrations of hypercholesterolemic adults to a greater extent than traditional heart-healthy dietary recommendations. Nutrition Research, 35(6), 474–479. https://doi.org/10.1016/j.nutres.2015.05.002

Reaven, G. M. (1988). Role of Insulin Resistance in Human Disease. Diabetes, 37(12), 1595–1607. https://doi.org/10.2337/diab.37.12.1595

Tarantino, G., Citro, V., & Finelli, C. (2015). Hype or Reality: Should Patients with Metabolic Syndrome-related NAFLD be on the Hunter-Gatherer (Paleo) Diet to Decrease Morbidity? Journal of Gastrointestinal and Liver Diseases: JGLD, 24(3), 359–368.

Tuomilehto, J., Lindström, J., Eriksson, J. G., Valle, T. T., Hämäläinen, H., Ilanne-Parikka, P., … Uusitupa, M. (2001). Prevention of Type 2 Diabetes Mellitus by Changes in Lifestyle among Subjects with Impaired Glucose Tolerance. New England Journal of Medicine, 344(18), 1343–1350. https://doi.org/10.1056/NEJM200105033441801

Platební metody

Platební metody

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online, v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

Zákazníci nás mají rádi

2017 © Fit-Pro.cz - Všechna práva vyhrazena.
Eshop na míru vytvořil Webový servis