Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies (viz Podmínky používání). Cookies jsou nutné pro fungování webu. Rozumím

Kde se vzalo Paleo?

První zmínky o paleolitickém stravování přinesli autoři studie v magazínu „The New England Journal of Medicine“ (Eaton & Konner, 1985). Od té doby se tématu paleo stravování začíná věnovat Dr. Loren Cordain, který napsal řadu knih a publikoval se svým týmem velké množství odborných studií zabývající se evolucí lidské stravy a zdravotních dopadů konzumace paleolitické stravy v moderní době. Pokud si budete chtít zařadit časové období paleolitického stravování, tak se jedná o dobu přibližně od 2,5 milionu let před naším letopočtem do přechodu společnosti k zemědělství kolem roku 10 000 před naším letopočtem (Cordain, 2014).

Tehdejší prapředci byli lovci a sběrači, to znamená, že se živili vším, co našli a ulovili. Jejich hlavní denní náplní bylo obstarání potravy pro sebe a skupinu. Denně tedy lovci a sběrači vykonali velké množství pohybu vytrvalostního charakteru, na rozdíl od nás v moderní společnosti. Cordain ve své studii tvrdí, že kdekoliv to bylo ekologicky možné, tak až 73 % populace lovců a sběračů přijímala 56 - 65 % energie z ulovených zvířat. Kolem 14 % populace získávalo stejné množství energie ve formě rostlinné potravy. Tehdejší ovoce s tím dnešním toho moc společného nemá. A asi by Vám ani nechutnalo. Menší množství vody a sacharidů v kombinaci s větším množstvím vlákniny v takovém ovoci dalo určitě zabrat žvýkacím svalům při rozmělňování potravy. Příjem živin tehdejšího lovce a sběrače autoři odhadují na 19-35 % v případě bílkovin, 22-40 % sacharidů a 25-59 % příjem z tuků. Tento odhad slouží jako přibližný základ doporučení makroživin v paleo směru (Cordain et al., 2000).

 Takže už víme, jak si časově paleolitický směr zařadit a jaká je odhadovaná skladba živin tehdejších lovců a sběračů. Proč ale tento směr zažívá renesanci v moderní době? Jelikož stále přibývá pacientů s cukrovkou, kardiovaskulárními problémy, autoimunitními poruchami a obezitou, tak se přirozeně hledají cesty, jak tento trend zvrátit. Jednou z těchto cest je hledání ideální stravy, která nejlépe odpovídá lidskému genomu a paleo se snaží na tuto otázku odpovědět.

Přechod společnosti k zemědělství

Někdy kolem roku 10 000 let před naším letopočtem začal tehdejší člověk cíleně obdělávat půdu. První pozůstatky nalezené na Krétě hovoří, že kmen Klimonas prováděl cílené zemědělské práce již mezi roky 11 000 – 10 600 let před naším letopočtem (Vigne et al., 2012).

Za oblast vzniku zemědělství můžeme považovat území Úrodného půlměsíce na blízkém východě. Prvotně tehdejší obyvatelé planety začali sklízet plané obiloviny a přechod k cílenému pěstování byl dalším přirozeným evolučním stupněm. Mezi nejstarší pěstované obilí patří pšenice a ječmen. Nutno zmínit, že dnešní pšenice a ječmen mají pramálo společného s tehdejšími odrůdami (Hiendleder, Kaupe, Wassmuth, & Janke, 2002).

Původní nomádské kmeny se začínají usazovat a obdělávat půdu, kterou si získávají pálením dřevin. Základním rysem zemědělství je fakt, že najednou bylo k dispozici více jídla, a tak se kmeny mohly rychleji rozšiřovat.  Například Storey (1986)ve své knize uvádí, že lovci a sběrači přešli k zemědělství z nutnosti nakrmit vzrůstající populaci. Vědec Jared Diamond (1987)šel tak daleko, že nazval vznik zemědělství za nejhorší chybu v historii lidské rasy. První zemědělci měli daleko menší průměrnou dobu dožití než lovci a sběrači a také horší zdravotní stav. Mezi nejčastější známé onemocnění patří anémie (nedostatek železa), velice špatný stav zubní skloviny indikující podvýživu a chronické poškození páteře. Za zmínku také stojí fakt, že zemědělci vybíjeli lovce a sběrače, čímž je vytěsnili do nehostinných částí země. Až od poloviny 19. století se průměrná výška a zdravotní stav obyvatel začal zlepšovat, a to díky průmyslové revoluci.

V této době se sacharidy staly základem jídelníčku a jsou jím až doteď. Avšak tehdejší plodiny nebyly ani zdaleka tak výnosné, jako jsou dnešní vyšlechtěné odrůdy. Tudíž obsahovaly méně energie a více vlákniny, která je do určité míry nezbytná pro zdravou funkci zažívacího traktu. Kdyby tehdejší člověk nepřešel na zemědělství, tak by pravděpodobně lidská společnost, jak ji známe, neexistovala. O tom, jak by to tu vypadalo, by se daly vést dlouhé diskuze bez jasného závěru. Přeskočme nyní etapu vývoje až do současnosti a podívejme se, proč se paleo stalo moderním trendem.

Paleo jako trend?

Ještě nikdy v historii lidské rasy jsme se neměli tak dobře. Díky čilému obchodnímu ruchu máme nepřeberné množství možností stravovat se. Takže není problém stravovat se vegansky, vegetariánsky, indicky, asijsky a třeba i paleo. Před několika tisíci lety lidé jedli pouze to, co bylo. My máme obrovskou možnost výběru a bohužel i díky neustále geneticky zakódované touze po sladkých, tučných a slaných jídlech, je lidské zdraví podlamováno fast-foodem, nadměrnou konzumací cukru, soli, sacharidů a nedostatečnou konzumací ovoce, zeleniny, vlákniny a zejména čerstvých potravin. Místo čerstvosti jsme si zvykli na průmyslově zpracované produkty, které dlouho vydrží, lehce se připraví a hlad se s tím vždycky zaplácne. Když spojíme výběr nekvalitních potravin s nedostatečnou pohybovou aktivitou, začnou se objevovat zdravotní potíže. Mezi tzv. civilizační onemocnění, kterým lze velkou měrou předejít, patří cukrovka II. typu, kardiovaskulární onemocnění a obezita. 

Různé výživové směry a výživová doporučení jednotlivých států nebo organizací se snaží bojovat s výše zmíněnými nemocemi, avšak ani to nestačí a počet lidí s těmito zdravotními problémy neustále narůstá.

Paleo ze své podstaty vyřazuje z povolených potravin průmyslově zpracované výrobky, obilniny a luštěniny, mléčné produkty, rafinovaný cukr, brambory a rostlinné oleje. Naopak zásadním pravidlem paleo konceptu je důraz na čerstvé produkty a jejich původ.

Když vezmeme v úvahu vědecká fakta z posledních několika let, jako jsou zjištění ohledně škodlivosti lepku a nadměrné konzumace cukru a sacharidů, tak dojdeme k tomu, že paleo směr najde oporu ve skupinách lidí, které se snaží jíst zdravě a zkvalitňovat svoji výživu. Silnou a zároveň slabou stránkou tohoto konceptu je přesná definice skupin potravin, které jsou povolené ke konzumaci, což by mohlo vyhovovat lidem, kteří potřebují mít přesně řečeno, co mají jíst. Slabou stránkou je to proto, že vyřazuje celé potravinové skupiny. Například by u někoho mohlo dojít k nadměrné konzumaci masa a nedostatečné konzumaci vlákniny. Avšak pokud člověk dodrží pestrost ve složení jídelníčku, tak by k tomu dojít nemělo. Větší množství zeleniny, ovoce, ořechů a semen ve stravě by mělo zaručit dostatečný příjem vlákniny.

Paleo není však jenom o výživě, je to životní styl. Těžko si představit skupinky lidí s oštěpem na lovu nebo hrabající rukama v zemi, aby si vydobyly nějaký ten kořínek. V moderní době se chodí na lov do obchodů, kde si „ulovíme“ jakoukoliv potravinu. Velkou část dne tehdejší paleolitický lovec a sběrač trávil pohybem, takže se dá předpokládat, že měl daleko větší energetický výdej než dnešní průměrný člověk. Sedavý způsob života není v souladu s naším genomem a výrazně nám zkracuje život. Člověk by tedy měl trávit co nejvíc času vytrvalostním pohybem v podobě chůze. Čas od času simulovat reakci bojuj nebo uteč tryskovým úprkem a zvedat těžká břemena, což si můžeme představit v obraze lovce a sběrače jako odklizení stromu z cesty, táhnutí uloveného zvířete nebo vytáhnutí se na strom.

Pokud by průměrný občan USA strávil sezením méně jak 3 hodiny denně, vedlo by to k zisku dvou let života navíc. Zároveň pokud by bylo omezeno sledování televize na méně jak dvě hodiny denně, tak by se člověk pravděpodobně dožil o 1,4 let více. Dokládá to jedině fakt, že pohyb je pro zdravý život nezbytný (Katzmarzyk & Lee, 2012).

Co tedy na tom Paleu jíst? (Cordain, 2014)

·        Maso ze zvířat volně chovaných a pasoucích se

·        Ryby a mořské plody

·        Čerstvá zelenina a ovoce

·        Vejce od volně chovaných slepic

·        Ořechy a semena

·        Oleje (z avokáda, vlašských ořechů, lněných semen, makadamových ořechů a kokosový)

Na první pohled je to relativně omezený výčet zdrojů potravin, ale spousty receptů a kuchařek dokazuje, jak se s tím dá kouzlit, a jak je taková strava chutná. Samozřejmě pokud z jakéhokoliv důvodu omezujete nebo jste vyřadili konzumaci masa, tak paleo asi nebude nic pro Vás. Můžete však využít modifikace v podobě Paleo/Vegan systému, ale o tom až někdy příště.

Co jsme se dozvěděli?

Dneska jsme zjistili, odkud se paleo vzalo, a kdo ho poprvé definoval. Pokusili jsme se přiblížit si složení makroživin tehdejších lovců a sběračů, které pravděpodobně vypadalo nějak následovně: 19-35 % v případě bílkovin, 22-40 % sacharidů a 25-59 % příjem z tuků. Samozřejmě se střídala období hojnosti s obdobím hladu (moderní forma půstu), což jenom dokazuje, že hladovění je z evolučního hlediska správné a dá se s ním pracovat, pokud víme jak. Připomněli jsme si „moderní historii“ v podobě vzniku zemědělství někdy před 10 000 lety v oblasti Úrodného půlměsíce na blízkém východě. Prvními pěstovanými obilninami byla pšenice a ječmen. V nedávné minulosti Dr. Loren Cordain zažehnul jiskru hnutí paleo životního stylu několika studiemi a odbornými knihami ve snaze odpovědět na otázku, jaká strava je pro člověka nejlepší a vymezil podobu takové stravy. Zároveň povědomí o paleu raketově stoupá a své zástupce má po celém světě. V dalším díle probereme rozdíly oproti „mainstreamové“ stravě, výhody vs. nevýhody paleo, druhy paleo životního stylu – ano ještě se dělí - a vliv paleolitického životního stylu na metabolická onemocnění.

                                                                                                                                                                          Ondřej Klein

Bibliografie:

Cordain, L. (2014). Současná paleo dieta: zhubněte a zlepšete si zdraví stravou, na kterou jsme geneticky naprogramováni. Praha: Ikar.

Cordain, L., Miller, J. B., Eaton, S. B., Mann, N., Holt, S. H., & Speth, J. D. (2000). Plant-animal subsistence ratios and macronutrient energy estimations in worldwide hunter-gatherer diets. The American Journal of Clinical Nutrition, 71(3), 682–692.

Diamond, J. (1987, květen). The worst mistake in the history of the human race. (adoption of agriculture). Discover, s. 64–66.

Eaton, S. B., & Konner, M. (1985). Paleolithic Nutrition  — A Consideration of Its Nature and Current Implications. New England Journal of Medicine, 312(5), 283–289. https://doi.org/10.1056/NEJM198501313120505

Hiendleder, S., Kaupe, B., Wassmuth, R., & Janke, A. (2002). Molecular analysis of wild and domestic sheep questions current nomenclature and provides evidence for domestication from two different subspecies. Proceedings. Biological Sciences / The Royal Society, 269(1494), 893–904. https://doi.org/10.1098/rspb.2002.1975

Katzmarzyk, P. T., & Lee, I.-M. (2012). Sedentary behaviour and life expectancy in the USA: a cause-deleted life table analysis. BMJ Open, 2(4), e000828. https://doi.org/10.1136/bmjopen-2012-000828

Storey, R. (1986). Paleopathology at the Origins of Agriculture. American Antiquity, 51(3), 661–662.

Vigne, J.-D., Briois, F., Zazzo, A., Willcox, G., Cucchi, T., Thiébault, S., … Guilaine, J. (2012). First wave of cultivators spread to Cyprus at least 10,600 y ago. Proceedings of the National Academy of Sciences, 109(22), 8445–8449. https://doi.org/10.1073/pnas.1201693109

Platební metody

Platební metody

Navštivte naši prodejnu v Praze

Kde nás najdete Stará Spojovací 2263/9 190 00 Praha 9 - Libeň (mapa)

Telefon do prodejny +420 606 073 747

Otevírací doba Po-Čt: 10:00-19:00 Pá: 10:00-18:00

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online, v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

Zákazníci nás mají rádi

Ověřený zákazník před 26 dny

Super obchod vše mají pod kontrolou. Všem můžu jen doporučit!

2017 © Fit-Pro.cz - Všechna práva vyhrazena.
Eshop na míru vytvořil Webový servis