Jak Filip nad hrudník 300 kg vytlačil

Jedním z troufneme si říci našich sportovců je i Filip Steiner, který si v nedávné době troufl poprvé zkusit závody v benchpressu. Jak to celé dopadlo a kam se Filip probojoval, nám už popíše on.

Moje účast na soutěžích v benchpressu začala letos v dubnu na mistrovství České republiky v Náchodě. Umístil jsem se tam na čtvrtém místě. Bylo to za mým původním očekáváním, ale tahle zkušenost pro mě byla velkým přínosem – umožnila mi poznat tu pravou soutěžní atmosféru, na kterou se při tréninku nemůžete připravit.
Dalším cílem, na který jsem se zaměřil, bylo červnové mistrovství Evropy v Portugalsku, které se uskutečnilo ve městě Vila do Conde.

V tréninku jsem pracoval hlavně na zdokonalení techniky při použití dresu na benchpress. Bylo pro mě důležité zajistit si tuto kvalitní pomůcku - na mistrovství ČR jsem měl dres vypůjčený, který mi nevyhovoval, a na mém výkonu to bylo znát. Každý, kdo se pohybuje v tomhle sportu, ví, že nestačí jen zvedat tuny v tréninku a pilovat techniku. Kvalitní vybavení a především správný dres jsou nezbytným předpokladem pro dosažení maximálního výkonu.

Na Portugalsko jsme se připravovali ve skupině s Honzou Jíšou pod vedením Dana Dvořáka. Příprava byla velmi náročná. Ale je třeba říci, že lepší kolektiv bych si nemohl představit. Byla tam vzájemná podpora, motivace a občas také spousta legrace. Málokdy v životě máte to štěstí a najdete tak dobrý tým lidí.

Moje soutěž v benchpressu ve váhové kategorii nad 125 kg byla naplánovaná na neděli 9. června. Měl jsem tedy před sebou ještě skoro celý týden na odpočinek a regeneraci.

Ještě v den závodu, pár hodin před začátkem naší kategorie, jsme se s Danem vydali na krátkou procházku. Zavítali jsme do blízkého kostela a pak na zápas sálové kopané místních borců. Bylo to lepší odreagování, než trávit celý den na závodech, tam sledovat pokusy ostatních a „zvedat váhu s nimi“.

Na první pokus na začátku soutěže jsem si zvolil váhu 260 kg, abych si bezpečně zapsal úspěšný pokus a mohl pokračovat na 275 kg. Předpokládal jsem, že pokud dám i 275 kg lehce, zaútočím ve třetím pokusu na 300 kg.

První i druhý pokus proběhly bez problémů a tím jsem získal potřebnou jistotu. Na třetí pokus jsem si pak podle plánu napsal 300 kg.

A pak jsem prostě přišel a těch 300 kg jsem zvednul. Až potom jsem si uvědomil reakce publika a užil si radost z osobního rekordu a bronzové medaile.

Až po závodech jsem se dozvěděl, že přede mnou tuto váhu žádný závodník v ČR mladší 30 let ještě nezvedl. A to pro mě byla dobrá zpráva navíc. Letos na podzim se chci zúčastnit mistrovství světa, které se koná poprvé v historii v Praze. Můj start na MS je nyní ohrožen, protože si léčím únavovou zlomeninu předloktí. Udělám ale maximum pro to, abych se stihl připravit, a zase chci bojovat o medaile.

Rád bych poděkoval všem, kteří mají podíl na mém úspěchu – ať už tím, že se mnou trénovali, dávali mi cenné rady, nebo prostě tím, že mi drželi palce a věřili, že dosáhnu co nejlepšího výsledku.

Filip Steiner